8. a 9. den

Zdravím vás! Rozhodla jsem se, že nemá cenu psát sem úplně každý den, protože některé jsou prostě zcela stejné... Bylo tomu tak právě u těchto dvou dnů. Bohužel to zrovna nebyly nejlepší dny jaké jsem kdy měla. Momentálně se můj život točí akorát kolem školy a musím říct, že už jsem z toho pěkně otrávená a naštvaná. Ani nevím pořádně proč. Možná proto, že nemám ani jeden den volna a každý den se musím učit. Už mě to fakt hodně nebaví a štve. Jednoduše řečeno jsem oba tyhle dny byla naštvaná a ani pořádně nevím proč. Nebyla jsem schopná si v klidu ani uvařit. Do kuskusu jsem nalila moc vody, maso připálila a uvnitř pořádně nedodělala a zeleniny bylo víc než bych dokázala sníst.
Díky bohu mě trochu zvedlo náladu vážení a měření (10. den). Tak váha šla dolů o kilčo (jo je mi jasné, že to není nijak stabilní, ale kilo je kilo :)) a když jsem se měřila přes břicho, tak jsem byla ještě nadšenější. Mám o 1,5 cm méně než na začátku. Tohle mě aspoň trochu potěšilo a nakoplo. Vážně doufám, že to tak půjde dál.

Stává se vám taky, že máte vyloženě den blbec? Jak se s tím vypořádáváte?

Den 7. aneb první týden je za mnou

Zdravím vás všechny! Jsem zase tady se svým denním shrnutím.
Hlavní událostí mého včerejšího dne byl opět výlet do školy, tentokrát však za testem. Jela jsem psát opravný zápočet a od rána (kecám, už od předešlého dne) jsem byla jako na trní. Netvrdím, že jsem zrovna vzorný student (haha ha ha to nejsem ani zdaleka), ale zkouškové chci mít vždy co nejdřív z krku, takže se snažím udělat vše na první pokus. Já jednoduše nemám ráda ten stres, který je s tím spojený. Nebaví mě si vyčítat každou chvilku, kterou nestrávím nad učením (a že těch chvilek je)... No a teď bacha... Přijdou fanfáry! Opravný zápočet se zdařil nad očekávání (cha byla jsem mezi nejlepšími :D) a tak si můžu jednu položku odškrtnout. Bohužel už ve čtvrtek mě čekají další 2 zkoušky... Snad se taky zdaří. Co snad? MUSÍ :D
Kvůli výše zmíněné škole jsem si opět nachystala nějaké to jídlo dopředu, abych se nemusela vymlouvat a nejedla po cestě hlouposti. Takže jsem zdárně zvládla další den, i když večer už mi celkem lezlo na nervy kuřecí maso a zelenina, které teď pořádám po kilech.. Fakt jsem si chtěla dát ty zelovo-bramborové placky, které mamka smažila a pak to zajíst buchtou od babičky... Ale řekla jsem si rázně NE! Tentokrát to prostě jen tak nevzdám a nenechám zase vyhrát to blbé jídlo.
Místo cvičení byla zase procházka, protože jsem si musela vybrat ještě jeden rest day. Celkem mi to hopsání v posledních dvou dnech chybělo...
To je pro můj sedmý den vše. A co vy? Jak jste na tom se školou? Taky se musíte učit na testy a zkoušky? Baví vás to aspoň někoho? :D

Den 6. a opět malá fitness motivace

Ahoj, všichni!
Můj 6. den už nebyl tak poklidný jako ty ostatní, protože už jsem musela do školy. Vzhledem k tomu, že je to záležitost minimálně na půl dne, tak jsem si snídani i oběd pro jistotu udělala den dopředu. Byl to dobrý nápad, protože ze školy jsem dojela pěkně hladová, takže jsem si oběd jen ohřála a snědla. Zbytek dne a jídelníčku byl celkem bez problému. Akorát babička přinesla kynuté buchty s povidly, což je pro mě opět pořádná zkouška. Fakt bych si dala.. Ale nedám!
6. den jsem si konečně vybrala jeden ze svých dvou rest day a necvičila. Ale abych nebyla úplně bez pohybu, tak jsem šla aspoň na procházku. Nic dlouhého to ale nebylo, protože u nás celý den hodně sněžilo. Procházka mi trvala tak hodinku. Není to moc, ale každý pohyb se přece počítá :).

Co je vaším největším pokušitelem z nezdravého jídla?

Den 5.

Ahoj všichni! Musím říct, že jsem včera byla neskutečně překvapená, když jsem se podívala, kolik vás tu včera bylo. Jen za včerejšek tu bylo více než 100 lidí! Všem moc děkuji za každou návštěvu, komentář či podporu. Všechno jsou to věci, které mě určitým způsobem motivují nepřestávat a pracovat na sobě dál. Vím, že to dokážu, protože už se mi to jednou povedlo (ale já to pak zas podělala... ach joo), ale velkou podporou je pro mě mé okolí a i vy všichni, kdo sem zavítáte.

Takže jsem se na úvod trošičku vykecala a teď zase zpět k věci. Včerejšek pro mě byl pátým dnem mého snažení (já vím, jsem pořád na úplném začátku), ale jsem na sebe hrdá za každý den, kdy jedu podle mého plánu. Den jsem prožila celkem v poklidu a opět s lehkým posunem rest day. V plánu mám pro tento týden 2 dny bez Jill. Původně jsem chtěla dát 3 dny cvičení, pauza, 2 dny cvičení a pauza, ale protože jedu ve 2 dny do školy, tak jsem si nechala volno až na tu dobu. Vzhledem k tomu, že do školy dojíždím, tak jsem dost času na cestě a bývám pak celkem unavená a děsně otrávená. Dnes mám za sebou tedy Killer ABS a úspěšný den i co se týče jídelníčku.
Na dodržování jídelníčku jsem pyšná nejvíc, protože s jídlem jsem měla vždycky problémy. Nikdy ho nebylo dost :). Teď jsem ale příjemně plná a netrpím šílenými chutěmi na sladké. Dřív jsem klidně spořádala i celou velkou Milku na posezení... Ale o tom až někdy jindy ;).

Co vy a škola? Těšíte se nebo se vám nechce jako mně?

Motivace 3 a moje prozření

Když jsem se dneska ráno probouzela a pomalu rozlepovala jedno oko po druhém, tak jsem, jako správný student filozofické fakulty, vedla velmi sofistikovaný myšlenkový hovor sama se sebou. Přemýšlela jsem právě o té motivaci a ovšem, co vlastně od života chci. A na co jsem došla? Že toho chci opravdu hodně a na většinu věcí si budu muset ještě nějaký ten pátek počkat (jako třeba na pravou Neverfull od LV a děsně prachatého, krásného manžela :)). Na co ale čekat nemusím je právě onen sen o krásné postavě. To je věc, kterou neovlivní nikdo jiný, jen já. A v té chvíli mi došlo, že ať toho chci málo nebo moc, tak tohle je asi jediná věc, na které opravdu můžu pracovat bez ohledu na všechny ostatní věci. JUST DO IT!

Co chcete od života vy? Máte nějaké plány nebo žijete raději ze dne na den?

Den 4.

Pěknou neděli všem! Neděle? Ona už je fakt neděle?! Uff... To znamená, že zítra musím jet do školy a to se mi vůbec nechce :/. Nad to přežiju. To bude ale až zítra a teď se s vámi chci spíš podělit o můj včerejšek. Nebude toho moc, ale mě tohle shrnutí prostě pomáhá.
Můj čtvrtý den byl zatím úplně v pohodě jako dny předchozí. Jela jsem přesně podle jídelníčku, i když naši mě zase pokoušeli, protože se rozhodli objednat si pizzu! A já miliju pizzu, takže to byla zase pěkná zkouška. Já jsem teď ale opravdu odhodlaná všem ukázat, že to zvládnu a taky chci prožít léto v bikinách a krátkých topech. Neříkám, že počítám s tím, že za půl roku budu mít svou vysněnou postavu, ale snad už to nebude tak hrozné jak teď. Takže co? Takže mě nějaká hloupá pizza nesvede z mojí cesty.
K mé vysnění postavě mi samozřejmě pomůže i cvičení, takže jsem včera trošku přehodila původní plán a místo rest day jsem si dala půl hodinku s Jill. Řekla jsem si, že rest day si pošetřím, až půjdu do školy, protože to mě vyšťaví už samo o sobě :D. A víte co? Udělala jsem dobře. Už mě ani tolik nebolí svaly a musím vám říct, že si tělo rychle vylepšuje kondičku, protože už teď jsem pozorovala změny v porovnání s prvním cvičením. Nevím, jak je to možné, ale je to tak.
No, 4. den mám úspěšně za sebou a teď se jdu na chvíli zase vrhnout na učení... aaach jak mě se hrozně a děsně moc nechce..
Jak často zařazujete vy rest day?

Trochu té motivace

Jak jsem psala v minulém článku, tak mám zrovna zkouškové. U mě k tomuhle období patří neodmyslitelně i prokrastinace, což znamená, že udělám cokoliv, jen abych se nemusela učit. Je fakt, že se to snažím trošku krotit, protože letos toho fakt nemám až tak moc a o to víc mě to tlačí se učit, abych to měla co nejdřív za sebou.
Každopádně abych nevypadla z mé cvičební odhodlanosti, tak trávím i dost času například na Tumlr či Instagramu, kde obdivuji ty super postavičky fitnessek. Tak tady je trochu inspirace podle mého vkusu!

Den 3.

Ahoj, zdravím vás všechny! Přežila jsem úspěšně další den a cítím se fajn. Musím teda říct, že včera mi naši udělali trošku pokušení, protože si objednali jídlo, a zrovna když jsem si šla chystat svoji večeři, tak byly jejich hranolky a gyros rozložené po půlce kuchyně. Ale ustála jsem to a ani jsem se nemusela moc přemáhat, takže s jídlem je to zatím naprosto v pohodě. Věřím, že mi to opravdu vydrží, protože jsem teď neskutečně namotivovaná.
Ohledně cvičení jsem včera taky musela překonávat sama sebe, protože jsem měla na plánu Jillian a její Killer Buns, což je asi jediné video, které fakt nemusím. Ani nevím proč, ale prostě mi přijde děsně zdlouhavé. No byla to pro mě taková menší výzva, kterou jsem zdárně pokořila a pak už jsem si jen užívala ten slastný pocit PO.
Kromě jídla a cvičení se už jen učím. Příští týden mám 3 zkoušky, které bych fakt ráda dala, protože pak už mi budou zbývat jen 2 a to by bylo prostě super! Jsem z toho všeho klasicky na nervy a večer nemůžu usnout, jak si to neustále plánuju a rozvrhuju, tak doufám, že se to vyplatí a učitelé budou hodní :).
Toliko pro můj třetí a taky úspěšný den. A co vy po Novém roce? Taky jste se pustili do něčeho nového?

Den 2.

2. den mé dlouhé cesty je za mnou a tak přináším menší shrnutí. Den byl naprosto v pohodě, neměla jsem žádné chutě ani nic podobného. Jediné co je momentálně jinak je pěkná bolest svalů :D. Před rokem jsem se u Jillian ani nezapotila, ale teď jsem se zapotila, zadýchala a pěkně mě bolí celé tělo. Mě to ovšem nevadí, protože mám pak víc pocit, že jsem OPRAVDU něco dělala (mluvím tu jen o bolesti svalů, nikoli kloubů). Ale i přes tu bolest jsem se podle plánu pustila do dalšího cvičení s Jill. Bylo to celkem fajn, protože to bylo zaměřeno hlavně na břicho, které cvičím ráda, protože u toho můžu ležet. 

Co se jídla týká, tak jsem taky neměla žádné problémy. Jídelníček mám vyvážený a taky mi chutná. Navíc mám teď pořád co dělat, takže se nenudím a nechodím každých pět minut sondovat, jestli v lednici nevyrostlo něco super k jídlu. 

A aby to nebylo celé jen o mě, přidávám pro vás pár motivačních obrázků.

Tak to je zatím vše. Mě osobně nejvíce motivují fotku s přeměnami, kde vidím, že to opravdu jde. A co pomáhá vám?

Můj fitness wishlist na rok 2015

Začíná nový rok a s tím jsou spojené i nové naděje a také nová přání. Já osobně miluju nakupování jak oblečení, doplňků, kosmetiky, tak různé zdravé výživy a fitness věciček. A protože toho chci trochu víc, tak jsem se rozhodla sepsat si na letošní rok takový menší wishlist. Vzhledem k tomu, že jsem především student a moc peněz navíc nemám, tak si věci budu pořizovat jen za odměnu. Díky tomu mooožná ušetřím nějaké peníze a taky budu mít větší motivaci nepřestávat a pokračovat dál. A co bych teda ráda???

Jako první je superrůžová taška na jídlo od Fitmarku, do které jsem se prostě zamilovala, ale vzhledem k trochu vyšší ceně bude na mém seznamu asi dost dlouho. Navíc ji taky úplně nepotřebuju, ale miluju různé organizéry, krabičky, přihrádky...

Další na mém seznamu je pár produktů od Walden Farms. Konkrétně jsou to 2 syrupy (karamel a palačinky) a taky borůvková marmeláda (do marmelády to má hodně daleko, ale já prostě miluju sladké). Zajímá mě, jak budou chutnat a hlavně je na nich super, že mají 0 kalorií!

Vzhledem k tomu, že patřím mezi milovníky arašídového máslíčka, tak bych ráda vyzkoušela tohle menší kilové balení Peanut butter od My proteinu. Spousta lidí na něj pěla ódy, takže jsem opravdu v pokušení :).

Také tu mám něco, co chci vyzkoušet už dlouho a to Ph.D. Diet Whey. Je to protein, který podporuje tvorbu svalů, ale také spalování tuků. Tak třeba časem budou penízky i na něj.

A protože až dám dolů tu pneumatiku budu chtít i pořádné svalíky, tak tu mám i něco pro jejich budování. Samozřejmě jsou to slavné Questbarky. No není to nic, co bych si mohla dovolit pravidelně, ale moc ráda bych ochutnala některé příchuti.

Poslední položkou je parádní růžvoučké tričko na cvičení, do kterého jsem se zamilovala. I když cvičím zatím jen doma, tak na to musím mís extra oblečení :).

A co vy? Máte nějaká přání, která byste si letos chtěli splnit??

1. den + trocha motivace

Silvestr i svátky jsou za náma (ach jooo) a já mám za sebou první den svého tréninkového plánu. Musím říct, jsem fakt pako, když jsem se rozhodla, že začnu právě na Silvestra. Nevím jak u vás, ale u nás doma Silvestr= žranice... Nachystají se chlebíčky, jednohubky, obložené mísy a tak dále a tak dále. Jo, byla to opravdu zkouška nervů. Normálně bych byla první, kdo se na to vrhne, ale tentokrát jsem se držela a odolávala komentářům typu: "Tak si dej, odlož to ještě o den...". Jooo jenže tohle "odkládání o den" já moc dobře znám. Odložím o den a nakonec uplyne další měsíc a já budu mít akorát kila navíc a budu se nesnášet. Takže jsem si řekla NE a držela se! A udržela :). Sice to všechno moc hezky vonělo, ale odolala jsem, za což jsem na sebe hrdá.
Kromě večera byl pro mě den docela pohodový. Jídelníček je super a co se cvičení týče, tak jsem hopsala s Jillian a jejím programem 30 day shred. Je fakt, že mě dneska bolí svalíky, ale můžu si za to sama. Před rokem bych tuhle slabou půl hodinku dala levou zadní a ani bych se nezapotila, ale bohužel jsem si kromě postavy odrovnala i kondici.
Jo a taky jsem si včera vytvořila obří motivační blok, který mi snad pomůže to nevzdat (miluju všechny možní deníčky, notýsky a sešity :D).
To je asi pro můj první den všechno a na závěr přidávám pár motivačních obrázků :)

Nový rok, nový začátek

Ahoj,
vítám vás na svém blogu, který je o fitness, cvičení a zdravém životním stylu.
Patřím k těm holkám, které věčně nejsou spokojené se svou postavou. Nebylo tomu tak ale vždycky. Co si vzpomínám, tak jsem postavu začala poprvé řešit na střední, kdy jsem si uvědomila, že ponocování a hromady hroooomady a kopy nezdravého jídla se podepsaly na mojí postavě. A tak jsem poprvé držela dietu. Samozřejmě to byla zaručená dieta z superchytrého ženského časáku. No, každopádně jsem tak zhubla za 3 týdny asi 4 kila, což mi tenkrát stačilo.
Netrvalo to ovšem dlouho a dostavil se opravdu UKÁZKOVÝ jojo efekt.A nejen že se mi vrátila zpět ta 4 kila, ale za první rok na výšce přibylo dalších téměř 6 kilo. A to znamená, že jsem při výšce 165 cm vážila téměř 70 kg. Trvalo mi opravdu dlouho než jsem si to uvědomila, protože do zrcadla jsem se nikdy radši moc nekoukala a žádný přítel, kterého jsem tehdy měla nikdy nic ani nenaznačoval.
Zlom přišel v okamžiku, kdy jsem si chtěla koupit kraťasy a i velikost L mi byla malá... To byl asi jeden z prvních implusů. No a potom jsem začala zase hubnout. Tentokrát ale spíše postupně. Když se zpětně vracím, tak bych si za některé věci nejraději vyliskala... Nic méně jsem se vážně držela a zhubla téměř 12 kilo. V nejlepším období jsem vážilo kolem 57 kg, což dle mého plánu ještě nebyl konec. Ovšem přišel další zlom (nový přítel, hodiny cestování, státnice atd... ano výmluv mám hromadu) a já se zase vykašlala na cvičení i na zdravou stravu. No a co se nestalo... Zase jsem spadla do záchvatového přejídání a opět jsem přibírala a nenáviděla se. Díky bohu jsem to včas stopla a nenabrala zpět úplně vše.
Teď mám za sebou opět několik pokusů a protože jsem u ničeho dlouho nevydržela, rozhodla jsem se už v létě, že napíšu B a nechám si od ní sestavit jídelníček a cvičební plán na míru. K výživovým poradcům jsem vždy byla dost skeptická, ale vzhledem k tomu, že B sleduju už hodně dlouho, měla mou plnou důvěru. Jak jsem říkala, plán mám doma od léta. Tenkrát jsem stihla "udělat" první dva týdny a to s tím, že jsem každý týden dala dolů kilo. Další 2 týdny šly do kytek, protože přišly opravné státnice. V tom období jsem byla uzlíček nervů žijící jen na černém čaji a cigaretách (ano jsem fuj kuřačka, ale bojuju s tím), takže nějaké plánované jídlo a pohyb mi byli ukradené.
A protože ten plán od B byl super a ty 2 týdny mi opravdu vyhovoval, rozhodla jsem se, že teď je konečně ten pravý čas na pokračování.
No, myslím, že už o mě víte vše nutné, takže hurá do toho!!!